• Marie Suková

"A jak to vlastně funguje?"

Často se mě lidé ptají a zajímá je, proč by si u mě někdo vlastně měl konzultaci objednat. Prý když to řeknu stručně, není zcela jasné, jak se odlišuji od jiných terapeutů a jaké benefity moje konzultace přináší.


A tak jsem se rozhodla říct svůj příběh. Protože na něm je nejlépe vidět to moje proč.

S čínským učením HAM YU jsem se setkala ve chvíli, kdy jsem byla těsně po mém potratu. I proto jsem se rozhodla využít nabídky poradce Feng Shui, který mi nabídl vypracování partnerského korelátu - porovnání energií s mým partnerem. Hledala jsem tehdy odpovědi všude..."Proč se mi to stalo? Co dělám špatně?"


S partnerem jsme tehdy byli asi rok a půl a náš vztah si zatím sedal. Oba jsme silné individuality, takže se to neobešlo bez pláče a křiku. Obrušovali jsme si hrany. Věděla jsem, že na našem vztahu je potřeba pracovat, aby miminko přišlo do hezkého a klidného vztahu.


 

Ve chvíli, kdy se na mě paní Lenka podívala a řekla mi: "To je neuvěřitelné, vůbec tak nepůsobíte, ale já tu vidím velké množství strachu a sklony k depresím", jsem pochopila, že jsme se setkala s něčím, co mi může obrátit život vzhůru nohama.

To jsem byla já. Navenek usměvavá, nekonfliktní, milá Maruška, uvnitř zkroucená do bolestného kozelce strachu a smutku. V práci uzavřená, tvrdohlavá a pro někoho namyšlená. Uvnitř citlivá a zranitelná. Nikomu jsem tuhle stránku neukazovala, ani svým partnerům a přátelům. Poznala to až ona.


 

Všechno, co mi v ten den řekla, bylo neuvěřitelné.


Jak mohla mluvit o někom, koho nezná a vědět, jaký je? Mého partnera vystihla naprosto dokonale, až jsem zůstala sedět s otevřenou pusou. To ale nebylo to nejúžasnější. Nejúžasnější bylo, že mi jeho povahu vysvětlila tak, že od té chvíle u mě začala neuvěřitelná transformace mého pohledu na něj. Ale samozřejmě, že jen díky tomu, že jsem se informacím otevřela, zahnala své ego a postavila na první místo náš vztah a jeho rozvoj a ne své představy o tom, jaký by měl podle mě být.


To, jakým způsobem podávala jeho do té doby protivné vlastnosti, bylo kouzelné. Najednou to nebyl chlap, který si ze mě dělá srandu před kamarády. Najednou to v té chvíli byla Opice. Opice, která ráda laškuje, šťouchá z legrace do lidí, hází po nich banány a neuvěřitelně se tím baví. A pak dělá, jako že nic, že nechápe, proč se na ni lidi zlobí. Ale jak dlouho byste se na tu milou Opičku dokázali zlobit, když dělá jen to, co je její přirozenost?


Zlomovým okamžikem pro mě bylo pochopení toho, že já za to nemůžu. Což můžete na terapiích probírat horem dolem, ale tady jsem to viděla černé na bílém. Viděla jsem jednotlivé energie stát proti sobě a viděla jsem to, jak na sebe vzájemně působí. Pochopila jsem, jak reaguje on a jak na něj reaguju já a proč se to děje. Pochopila jsem, že když on komunikuje jako praštěná Opice, která má ze všeho srandu a já to beru smrtelně vážně, jako energie Buvola, která jde na úrovni komunikace proti němu, nikdy se nedomluvíme. Buvol bude pořád uražený a Opice pak taky, protože budu kazit tu úžasnou legraci, že? Došlo mi, že když si tyhle rozdíly uvědomuju, Buvol už není tak paličatý a můžu to uhrát na jeho pocit zodpovědnosti. (jako že já jsem tady ta moudřejší a ustoupím).


A začala jsem tyhle termíny používat taky doma.


Takže když mám dobrý den, rejpání ustojím a řeknu, ať se Opice zklidní. Když je den horší, tak klidně bouchnu. Ale už se za to nebičuju, protože vím, že to je tak, jak to je a naštěstí je Opice splachovací, takže na to za deset minut zapomene.


 

Uvědomila jsem si, že ani on za to nemůže. Že podvědomě naplňuje energie, které si nese v sobě. A že to nezměním. Že bude pořád Opice a já to musím přijmout. Ale buď může být Opice kultivovaná a zábavná, která si uvědomuje, že někdy přestřelí, nebo Opice zlomyslná, která ubližuje lidem okolo. Každá mince má dvě strany a stejně tak neexistuje jen jeden projev určité energie, všude je pól a protipól a pak všechno mezi.


 

Začala jsem studovat toto úžasné učení a byla jsem zasvěcena do neuvěřitelných tajů moudrosti východu. Tady jsem pochopila, že tzv. astrotyp (vaše energie a zvířata) je jen špičkou ledovce. Když jsem pak objevila nástroj Ming Kua (letící hvězda), bylo vymalováno. Bylo tam všechno. Informace o tom, jaká mi vyhovuje komunikace, jak bych měla přistupovat ke kariéře, co mě naplní, jaké si mám nastavovat cíle, jak si mám plánovat, jaké povolání je pro mě nejvhodnější a tak dále a tak dále. Byla to magická alchymie. Přibyly tzv. hexagramy a kniha I´ting a zase se doplnil další dílek do skládačky.


Na konci studia jsem už věděla, že každý z nás je tak neuvěřitelně komplexní a odlišný od druhých, že obecné rady a návody nemohou 100% fungovat pro každého. A já jsem vždycky chtěla 100%. Už tehdy jsem věděla, že chci moje služby šít na míru každému jednomu člověku a jeho energiím.


A je to neuvěřitelná zábava. Když si s klienty povídám o tom, jaká zvířata si v sobě nesou, jaké mají vrtochy a na co mají talent, tak to není žádná suchá omáčka, ze které jen bolí hlava. I když se s někým bavím jen chvíli, tak si každý zapamatuje, že má v astrotypu Krysu a copak tam ta malá mrška vyvádí. A nejzábavnější jsou právě koreláty - energie partnerů. Tam pak jezdí Opice na zádech Tygrovi, Pes bojuje s Kohoutem nebo Zajíc vytváří domov pro Kozu... a to je jen malinký zlomek všeho.


 

Mě tato typologie zlepšila život o milion procent. Přijala jsem svou energii Psa, který je loajální a nechává se sebou někdy slušně zametat. Protože tu chce být pro druhé. Takže vím, že si musím dávat pozor na ostatní lidi a chránit se. Vím, že mám tuto energii na rovině myšlení, takže k věcem ve své hlavě přistupuju někdy neuvěřitelně pragmaticky až tvrdě. A učím se už se za to neodsuzovat. Protože když to udělám, je to jako bych toho Pejska ve mě kopla do kouta. (AU ) A on za to nemůže. Když je těžký den, tak se u něj projevují spíše horší vlastnosti, ale tak to přece máme všichni. Když to ale vím, můžu na tom v lepších dnech pracovat a svou Psí energii kultivovat tak, aby naplňovala své poslání - být tu oporou pro druhé.


Už vím, že nepůsobím navenek tak, jaká jsem uvnitř a už vím, proč je to takový diametrální rozdíl. Protože mám na rovině sebeprezentace Buvola a ten vše důležité ukrývá uvnitř. Ten mi pomohl v každé práci, protože je to neuvěřitelný držák a pracant. Ale když už je toho na něj hodně, bouchne tak, že se okolí nestačí divit. Spíš říkám: "to si rozmyslím", protože energie Buvola potřebuje čas. Už se nenechávám strhnout do rychlého ano, nebo ne, v minulosti mi to nedělalo dobře a už vím, proč to tak je.


Na rovině své duše si hřeji svého Jelena. Energii, která chce v "divadle života sedět v první řadě" (citace Eva Joachimová, Cesta Bílého Jeřába). Energie mého života. Energie předávání informací, energie radosti a majestátnosti. Už vím, proč mě někteří lidé takto na první dojem vnímají a už se za to nestydím. Vím, že cítí mého Jelena, energii, která je spojena s mou nesmrtelnou esencí.


A aby to nebylo tak jednoduché, tak nejsilnějším zvířetem z celého mého balíčku energií je Krysa. To malé stvoření jde v mnoha ohledech proti energiím ostatních tří zvířat. Pes je tak trochu suchar, co si rád zaleze do pelechu, Buvol je pomalý paličák a Jelen se taky moc nenaběhá, spíš stojí majestátně na mýtině a kouká okolo. Krysa do těchto energií vběhne a udělá tam pěkný binec. Vezme žezlo z packy Psovi a klidně pohne i s jeho neochvějnou morálkou. Buvolovi řekne, ať radši mlčí a ta moudra si nechá pro někoho jiného, že to řekne za něj. Je rychlá, žoviální, bystrá a zbrklá. Často se podívám zpátky na nějakou situaci a řeknu si: "Aha, tak to tam zase vběhla ta Krysa" ... třeba když někomu slíbím něco, co se mi nezamlouvá, jen proto, že by to bylo výhodné.


Tohle je jen zlomek vlastností mých energií, ale pro představu budou stačit. Protože už své energie znám, pracuji s nimi. Přepínám je. I když je Krysa nejsilnější, tak nemůžu dopustit, aby kvůli ní ostatní zvířata strádala. I ostatní se potřebují dostat ke korýtku. Je to taková hra a když přijdete na to, která energie ve vás, je která, a komu patří, tak je to pak vážně zábava.

 

No a pak máte takhle zpracovaná zvířata a najednou je tu něco jako Ming Kua. Astrotyp říká kdo jsem a Ming Kua říká, jaké podmínky si mám nastavit pro život. A světe div se, znovu tu mám energii Psa. Energii vedení, energii terapie. Pak sedím u přednášky jako zařezaná, protože mi někdo říká, že můj pocit, který jsem měla od dětství, pocit, že chci být učitelkou, není jen výmysl malého dítěte, ale zakládá se právě na těchto energiích. Najednou vím, proč jsem nezažila v minulosti v práci naplnění, protože prý v kariéře nemám dělat nic, co nepřijmu a proč mám problém dodržovat pravidla, protože ke mě jde informace, že si mám nastavovat pravidla vlastní a nová.


Všechno do sebe zapadá. A já můžu být najednou klidná, protože před sebou vidím, kdo jsem a už to nemusím před nikým obhajovat. Protože to tak prostě je. A v každé situaci se můžu opřít o svoje vědění a uvědomit si, že moje intuice mě nikdy nevede za hranice mého energetického potenciálu. Všechno tohle mi pomáhá věřit, že se na sebe můžu vždycky spolehnout.


Bylo to delší, ale obsáhnout to, proč je toto učení pro můj život tak obohacující, jde těžko ve dvou větách a to jsem šla jen po povrchu.


Toto učení bylo až donedávna tajné a zakázané, předávalo se jen ústně. Ale cca. od devadesátých let bylo povoleno a věřím, že může velkou měrou přispět k transformaci každého jednoho z nás.


Děkuji mému učiteli, Jiřímu Černákovi a mistryni učení HAM YU v ČR, paní Evě Joachimové. Protože bez vás bych se na tuto úžasnou cestu nikdy nevydala.

Děkuji.