top of page

Kde se v nás bere VZTEK?

VZTEK je emoce, se kterou se téměř všichni každodenně setkáváme. Zrovna dnes jsem viděla jednu paní v autě, jak zuřivě buší do volantu, totálně v afektu a brunátná vzteky.

Vztek je dobrý sluha a špatný pán, víme to všichni. A je nejlepším barometrem toho, jaký máme přístup ke světu okolo nás.



Každý z nás máme v hlavě naprogramovány stovky tzv. "přesvědčení" o tom, jak by měl svět okolo nás vypadat.


"Všichni řidiči by měli dodržovat max. povolenou rychlost." "Když se za volantem chovám s respektem já, měli by se tak chovat všichni." "Politici by se měli starat hlavně o blaho země." "Když oni můžou, tak já taky."


A tak bych mohla pokračovat donekonečna. Každé takové naše přesvědčení ale znamená, že nepřijímáme to, jak svět okolo nás skutečně vypadá. Chceme měnit, moralizovat, chceme převychovávat. V tomto přístupu k životu není láska a laskavost, je tu jen potřeba kontrolovat vše, co se okolo nás právě děje. A nenechte se zmýlit, týká se to i na první pohled "pozitivních přesvědčení".


"Lidé by se k sobě měli chovat laskavě." "Na světě by měl být mír." "Globální oteplování je špatné."


Jakmile v nás totiž naše přesvědčení vyvolávají jakékoliv negativní emoce, pak je to znamením toho, že nepřijímáme situaci takovou, jaká je a bojujeme s ní.


Vztek je z negativních emocí nejsilnější, protože je zcela nepřehlédnutelný a přichází, abychom jasně pochopili, kdeže je jádro pudla.


 

Například ta paní z dnešního rána. Určitě měla nějaké přesvědčení, možná: "Když odbočuji z vedlejší ulice na hlavní a stojím tu už dlouho, tak mě má někdo pustit, já to tak taky dělám." Toto její přesvědčení v ní vyvolává fiktivní pocit jistoty a radost ve chvílích, kdy ji někdo z řidičů na hlavní pustí, i když nemá přednost.


Ve chvíli, kdy se tak ale nestane a ona nedostane svůj příděl dobrého pocitu a radosti, no tak prostě vybuchne a na člověka, který ji nepustil, začne troubit a naštvaně řvát.

Vztek jí tak ukazuje, co je její přesvědčení. Ukazuje jí její slepé místo, které má odhalit a pracovat na něm.


Protože naše přesvědčení nás prostě omezují. Omezují náš pohled na svět a obírají nás o všechny další různé pohledy, které vůbec nevidíme a které by náš život mohly maximálně obohatit.


Méně přesvědčení = méně vztekání.