Celý život jsem se posuzovala podle toho, co si o mě myslí a říkají ostatní. Když se na mě někdo zlobil, chtěla jsem se mu zavděčit, když se na mě někdo povyšoval, myslela jsem, že nestojím za nic.
Nedělala jsem věci, které byly podle ostatních “hloupost”, dělala jsem to, co je “normální”, to co se dělá a kdykoliv jsem měla tendenci vybočit z řady, cítila jsem, že mám strach, že mě ostatní odsoudí a vyloučí mě ze své komunity 🤦♀️
“V životě vám budou lidé říkat, co je dobře a co je špatně a nikdy nebudou mít pravdu!”
Nic, co vám druzí říkají, není pravda. Protože to je jejich pravda, založená na jejich charakteru a jejich zkušenostech. Respektujeme ji, ale nepřebíráme ji za svou. “Já nejsem ty. Já jsem já, vyrůstala jsem s jinými rodiči, mám jinou karmu a mám jinou cestu. Stejné věci v nás vyvolávají různé emoce, my nejsme stejní 🙈” Každý z nás je součást jednoho celku. Jak by mohly být dva střípky z rozbitého zrcadla identické? Každý z nás je přece úplně jedinečný ❤️
Nepřebírejme tedy představy o pravdě jiných lidí! Nepřebírejme jejich emoce! “Křičíš na mě? To je tvoje emoce, ne moje, ty se vyrovnej s tím, proč jsi začal křičet. Já nejsem ten důvod, nejsem, jsi to ty a něco, co si nosíš hluboko v sobě.” Kolikrát jsem seděla ztrápená a přemýšlela nad tím, proč se ke mě někdo chová zle. “Co jsem udělala, že mě tak nenávidí?” Jako by ze mě někdo svalil balvan, když mi po letech sebemrskačství došlo, že to NENÍ MOJE VINA! Je to JEHO emoce, já jsem nic neudělala, někdo jiný by v téhle situaci zareagoval úplně v pohodě, takže to nemůže být mnou ❤️ A osvobodila jsem se...
Emoce z našeho života nezmizí, ani kdybyste došli osvícení. Ale můžeme se od nich odosobnit. Od těch svých i od těch lidí okolo nás. “To že na mě křičí, neznamená, že jsem špatný člověk...to že, jsem křičela, neznamená, že jsem špatný člověk...byl to vztek a ten je pryč, já můžu jen vědomě zjistit, proč přišel a jaké situace ho vyvolávají a pokusit se, aby chodil co nejméně.” Nikdo z nás se přece nevzteká rád ☺️ Každý z nás je někdy smutný, vzteklý, vášnivý, deprimovaný...bohužel pak máme tendenci o sobě přemýšlet jako o “vzteklounovi”, “fňukně”, “egoistovi” nebo té “na antidepresivech”. Nic z toho nejsme. Někdy přijde vztek a pak odejde. Přijde smutek, popláčeme si a vše je dobré.
Přichází k nám období ohně a lásky. Mějme se více rádi, milujme sami sebe. Posilujme lásku v sobě a k sobě tím, že budeme žít svoji pravdu a svůj život a nebudeme do sebe nasávat negativní energie ostatních lidí 🙏 Říkejme ne, když něco nechceme, pomáhejme bez potřeby ocenění a odpouštějme si.
Krásný den přeje Marie ☀️
Comments