Když se na to podívám zpětně, energetické psychologii jsem propadla už před lety. A to ve chvíli, kdy jsem si přečetla Celestýnské proroctví.
Vše se začalo v mém životě točit okolo energií a postupem času jsem došla k jasnému přesvědčení, že jen prací s energiemi se můžeme stát opravdovými tvořiteli našeho života.
Vždyť vše je energie. Některá vibruje tak nízko, že ji vidíme jako hmotu, další druh zase vibruje tak vysoko, že ji okem nedokážeme postřehnout a jen ji "cítíme". Byla, je a vždy bude. Vědci dokázali, že energie je nezničitelná, v případě, že na ni nějak působíme, tak se jen transformuje do jiné formy.
Došlo mi, že se snažíme v druhých vyvolat jakékoliv emoce, abychom na nich mohli parazitovat. Protože emoce je energie a většina z nás si neumí zajišťovat energii pro tělo jinak než jídlem, dýcháním a energetickým parazitováním na druhých.
A tak si stěžujeme, fňukáme, nebo se snažíme vyvolat hádku, abychom se trochu "nasosali", když nám je ouvej.
Ale není to jediná cesta a my můžeme z tohoto bludného kruhu vykročit a začít žít jinak - objevit svůj zdroj energie a stát se soběstačnou energetickou jednotkou :-)